Přeskočit na obsah Přeskočit na navigaci Přeskočit na navigaci

Hráz a hydroelektrárna

Dokončená hráz přehrady Vír chrání povodí Svratky před záplavami, umožňuje plynulou regulaci průtoků v řece.
Zásoba vody v jezeře je využita energeticky a je zdrojem pitné vody.

Jeřáb na tělese hráze.

Kolonáda – pravobřežní architektonický prvek.

Před dokončením hráze v roce 1955 –1956 byla ve skále za kolonádou vyražena
cca 10 m štola, ve které byly prováděný tzv. smykové zkoušky, sloužící k ověření metody uplatněné při zajištění levobřežních bloků hráze.

V sousedství byla vybudována plocha pro parkování.
Ta je nyní nepřístupná, uzavřená bránou (vpravo), která uzavírá i pravobřežní komunikaci do Dalečína.

Silnice byla budována v letech 1955 – 1958, sloužila především jako lesní komunikace.

Po zřízení prvního ochrannéného vodárenského pásma byla uzavřena.

Lesní komunikace Vír – Dalečín. Místo u Kobylí skály .

V současné době je užívání povoleno pěším a cykloturistům. Vede po ní část „Svratecké vodohospodářské nauřné stezky“, která začíná v Dalečíně a končí po 16 km ve Švařci.

Je osazena informačními panely.

Řez přehradní hrází

V hrázi jsou 4 kontrolní chodby. Tři horní jsou vodorovné (označené 2,3,4) a tzv. základová (5) kopíruje terén údolí, ve kterém byla hráz postavena.

Ze základové chodby byly v době výstavby prováděny vrty do podloží hráze a injektážemi byla tvořena tzv. injekční clona.

Je popsán způsob těsnění jednotlivých bloků hráze.

Levobřežní část hráze a vstup do základové chodby na bloku č. 11.

Chodbami se provádí pravidelný technicko – bezpečnostní dohled pracovníky obsluhy vodního díla Vír.

V chodbách jsou umístěny potřebné měřicí přístroje.

Schodiště v základové chodbě (270 schodů).

Po stranách žlábky pro svádění průsakové vody do jímky v nejnižším bodu.

Různá měřící zařízení.

Manometry pro měření vztlaku vody.

Pohled do jedné z vodorovných chodeb v tělese hráze.

Již v průběhu výstavby byla v hrázi instalována četná měřicí zařízení ke sledování deformací hrázového tělesa a jeho bezprostředního okolí.
Dále pro sledování průsaků, vztlaků vody a další.

Později byla některá zařízení modernizována a doplňována.

Vpravo jedno z měřidel,tzv. kyvadlo.

Manometry pro měření vztlaku vody…

… a kontrolní šachta v bloku C.

Výtah v bloku C slouží k dopravě obluhy hráze při kontrolních prohlídkách
mezi jernotlivými chodbami. Vede do koruny hráze.

Spojovací chodba mezi kontrolními chodbami a hydroelektrárnou

Zařízení hydroelektrárny

Plastika nad vtupem do hydroelektrárny.

Pohled na zařízení Francisovy turbíny o výkonu 6 MW s přívodním potrubím.
Hřídel spojuje turbínu s generátorem v horním podlaží.

Původně měla elektrárna dvě soustrojí o stejném výkonu, která pracovala se spádem 18,0 – 65,0 m.
Hltnost každé turbíny byla 12 m3/s.

První turbosoustrojí bylo uvedeno do provozu 27. března 1954.

Druhé bylo spuštěno 29. února 1956.

Trvalý provoz v elektrárně byl zahájen 2. 8. 1956.

Celkový pohled na halu elektrárny.

Generátor 6 MW turbíny.

Použitý díl Francisovy turbíny, který se v turbíně tlakem přiváděné vody otáčí a pohání generátor.

Pod tímto dílem je tzv. kavitační vložka, nepohyblivá, výměnná, která slouží k ochraně ssavek před destrukčním působením vody odcházející z turbíny.

V souvislosti s budováním vodovodu pro Brno a okolí, byla provedena v roce 2002 rekonstrukce v hydroelektrárně.
Původní turbína v bloku B´ byla nahrazena menší Francisovou turbínou o výkonu 1,15 MV a hltnosti 2,1 m3/s.

Přívodní potrubí turbíny bylo napojeno na nové odběrní zařízení před hrází, které umožňuje odběr vody ve třech hloubkách, podle momentálního stavu kvality odebírané vody v nádrži.
Voda, která je energeticky využita jde za turbínou do komory, na kterou je napojen
přivaděč pro brněnský vodovod.

Detail uzávěru výpustného potrubí, tzv. Johnson.

První pracovní kolektiv elektrárny na přehradě Vír I.

Společná fotografie prvních pracovníků obsluhujících hydroelektrárnu Vír I., kteří tam pracovali od uvedení první turbíny do provozu v roce 1954.

Sedící zleva: Alois Nečas, strojník z Víru, Stanislav Vojáček, vedoucí z Oslavan, Marie Hošpesová, pomocná pracovnice, Koroužné, Ludvík Laštovička, automatikář, Olešná u Nového Města na Mor.

Stojící: Vilém Zelinka, rozvodný, Bolešín, Jaroslav Vázler, strojník, Koroužné, Miloslav Navrátil, strojník, Vír a Jan Vejchovský, rozvodný, Sebranice u Kunštátu.

Foto z roku 1957.

První a dlouholetý hrázný přehrady Vir I.

Josef Šikula, od roku 1951 pracoval na stavbě přehrady u Stavební správy.
Od roku 1957 byl prvním správcem –vedoucím hrázným na přehradě Vír – do roku 1987.

Dále jako hrázní po uvedení přehrady do provozu pracovali: M. Vilím, zástupce
vedoucího, B. Alexander, A. Štyndl a J. Žváček.

Správa přehrady měla pro kontrolu jezera k disposici tři lodě:

  • motorový člun pro 6 osob,
  • ponton o nosnosti 100 q s motorem
  • a veslicipro 5 osob.

Přehrada Vír při maximálním stavu nadržené vody.
Přitékající voda Svratky jde přes přelivné bloky a turbíny.

Foto z 3. 4. 2009

Odpouštění vody z přehrady výpustným potrubím.

Hladina přehradního jezera při maximální výši v Korouhvici …

… a pod Dalečínem.

Při maximalní hladině vody v přehradě stojí voda na loukách pod Dalečínem.

V pozadí most na řece Svratce a pravobřežní komunikace Dalečín – Vír.

Další pohled na konec přehradního jezera pod Dalečínem.

Přehrady na potoku pod Hlubokým.

Stavby asi čtyř hrází na potoce pod obcí Hluboké byly budovány Ingstavem pro armádu v roce 1956 (možná už v roce 1955).

K těmto stavbám není žádný dohledatelný materiál, pouze ve Stavebním deníku přehrady Vír je zápis z počátku května 1956 (3. 5.) o převedení 18 dělníků z různých úseků stavby na V. Ú. Dalších pět pracovníků bylo přesunuto na V. Ú. 7. května 1956.

V době výstavy sloužilo vložené potrubí a ventil k regulaci hladiny vody v přehrádce.

Přehrádka je již značně zanesená, zarostlá náletovými dřevinami.

Další zápis ze 7. 8. 1956 uvádí, že v 15 hod. bude provedena zkouška na Ú 295 (?). V případě, že nebude možné v uvedenou dobu pracovat na úsecích (na protějším svahu se budovala silnice Vír – Dalečín, na Kobylí skále byl kamenolom s drtírnou- pozn. J. Č.), uhradí investor ztrátu v rámci Ú 295.
Náhradní dny pro zkoušku byly stanoveny na 8. a 9. 8. 1956.

Další záznam se týkal využití pontonu Stavební správy pro dopravy pracovníků na budovanou silnici k Dalečínu. Zapůjčení je možné s podmínkou: po dobu, kdy budou prováděny zkoušky na úseku Hluboké, (dle posledních zpráv 14. – 24. 11. 1956), ponton musí být k disposici pro výše uvedené důvody.

Závěr: ze stavu přehrádek je zřejmé, že některé sloužily ke zkouškám odolnosti, které prováděla armáda.

Zbytky ukazují, že jejich konstrukce byla podobná stavbě hráze přehrady Vír – stavba hráze z bloků.

Zachovalá hráz má složit k zachytávání nežádoucích naplavenin do přehradního jezera

Foto přehrádek pod Hlubokým pan M. Klusák z Víru.

Zbytky nejníže položené přehrádky zatopené vodou přehrady v zátoce pod Hlubokým