Chudobín

#

Chudobín je zmiňován k roku 1384, lze však předpokládát, že obec již existovala dříve, než o ní vznikla první písemná zmínka.
Údolní poloha přinášela Chudobínu zvýšené nebezpečí povodní (jarní – při prudkém tání sněhu, ledové zátarasy, letní – při dlouhotrvajících deštích), přitom však zdejší mlýny, pily a dříve i hamry, byly na energii řeky závislé.

Obec a její obyvatele žádné dějinné události neminuly. Obec se postupně rozrůstala. V roce 1790 zde žilo v 10 domech 94 osob, v roce 1870 v 17 domech 132 osob, roku 1900 v 18 domech 146 osob (nejvyšší evidovaný počet obyvatel), v roce 1930 19 domů a 108 osob. Při posledním sčítání v roce 1950 (již v době výstavby přehrady Vír) bylo v obci 22 domů a v nich žilo 143 osob.

#

Organizačně byl Chudobín v letech 1850 – 1910 osadou obce Dalečín, poté až do zániku v roce 1957 samostatnou obcí.
Obyvatelstvo pracovalo převážně v zemědělství, mechanizace si však na Vysočině razila cestu jen pomalu a v Chudobíně zvlášť. Tradiční technologie přetrvávaly i kvůli tomu, že obec nebyla elektrifikována a terény v jejím okolí byly velmi svažité. Traktor v obci nebyl, při práci v zemědělství sloužily koňské a kravské potahy a hlavně lidské síla.
Z řemesel zde byla: krejčovství, stolařství, obuvnictví, mlynářství a pilařství, ženy prováděly domácí práce – síťkování. Významné postavení zaujímala hostinská a obchodní činnost (Juřík), která byla vyhlášená.
Od roku 1937 provozoval Jos. Stejskal (čp. 19) autobusovou dopravu. Část obyvatel byla zaměstnána v textilní továrně – přádelně v Hamrech nebo docházeli za prací do továrny v Dalečíně.

#

#

#

Mapka obce Chudobín a místní části Hamry nakreslená Rudolfem Traplem v roce 1924.

#

Katastrální mapa obce se jmény majitelů usedlostí z období před vystěhováním.

#

Pohled od jihozápadu na část obce Chudobín.

#

Hostinec u Juříků, místo, kde se scházeli místní, ale i rekreanti, kteří Chudobín často navštěvovali. Byla zde možnost ubytování, v létě venkovní posezení a také kuželna.

#

Prvním a jediným elektrifikovaným objektem, byl horní mlýn č. p. 1 (uprostřed snímku), který již v roce 1919 měl vlastní dynamo. Mlýn však v roce 1923 vyhořel a již nebyl obnoven.

#

Část obce s Kubitovým mlýnem a pilou (dole) a lávkou ke 4 domům na pravém břehu řeky.

#

#

Od roku 1929 byl elektrifikován dolní Kubitův mlýn. Malá vodní turbína zásobovala ve večerních hodinách mimo mlýn i Juříkův hostinec a několik málo dalších domů. K pohonu strojů (mlátičky, cirkulárky) se používaly benzinové motory.
V obci nebyl vodovod, pouze několik studní. V roce 1928 byla vyhloubena obecní studna. Užitková voda se brala z řeky. Ani telefonní linku se nepodařilo pro obec prosadit.
Pro malý počet obyvatel škola v obci nikdy nebyla a místní děti musely docházet do školy do Dalečína (katolíci) nebo Veselí (evangelíci), později všichni do Veselí – 2 km. Do „měšťanské „ školy pak do Víru nebo v Bystřici n. P., vzdálených více jak 7 km.
Spolková činnost se odehrávala pouze v aktivním hasičském sboru, který vznikl po zkušenostech v okolních obcích a především po zhoubném požáru horního mlýna. Zajišťoval kulturně vzdělávací činnost, pořádal ochotnická divadla, taneční zábavy.

#

Pohled na domy na pravém břehu, tzv. za vodou a na protěším levém břehu Svratky.

#

Dům čp. 22 rodiny Rudolfa Krištofa, poslední, který byl v Chudobíně postaven- 1939.

#

Horní část obce s údolím směrem k Dalečínu.

#

Lávka nad splavem, vlevo dům čp. 19 – Stejskala Josefa, ještě před provedením
nadstavby.

#

Poškozená horní lávka ledovými krami. Byla využívána pěšími při cestě k Sokolské chatě a do Písečného.

#

Doprava do obce zajišťována nebyla, přístupové cesty byly kamenité, prašné, určené především pro povozy. Takovéto cesty spojovaly Chudobín s Dalečínem, Vírem, Veselím a Písečným. Důležitá, byť velmi strmá a nekvalitní vozová cesta, vedla z Chudobína do Bystřice n. P. přes Vítochov, sídla důležitých úřadů a nejbližší železniční stanice. Přes řeku však nebyl most, pouze brody. Pěším sloužily dvě dřevěné lávky.

#

#

Zimní pohled na Chudobín.

#

Osada HAMRY

Pohled na údolí Svratky a osadu Hamry, která byla součástí Chudobína. Byly zde dva obytné domy a textilní továrna – přádelna se skladem.

#

Novější snímek Hamrů – po roce 1938, bytový dům (v popředí) je již po rekonstrukci, nadstavbě.

#

Osada Hamry, vzdálená od Chudobína asi 1,5 km směrem na Vír a oddělená velkým říčním zákrutem a kamenným výběžkem, zvaným „U borovice“, byla „průmyslovou zónou“ obce. Samotný název dokládá, že se zde v minulosti zpracovávala železná ruda.

#

Textilní výroba zahájila provozem valchy na valchování látek od bystřických soukeníků.
Ta byla později zrušena a v roce 1874 byla uvedena do provozu přádelnická výroba – do prosince 1898, kdy budova vyhořela.
Během roku 1900 byl kunštátským velkostatkem znovu obnoven povoz, vodní kolo nahrazené turbínou. Byl zde trhací stroj na hadry, přípravné stroje, 2 sady mykacích strojů a 2 dopřádací stroje (selfaktory). V přádelně pracovalo kolem 18 dělníků, kteří bydleli v domech č. p. 12 a 13 v sousedství továrny
(rovněž v majetku velkostatku), nebo docházeli z okolních obcí.
Po krizi, v roce 1934 koupil továrnu i přilehlé domy Gustav Jarošek, majitel textilní továrny v Dalečíně.
Hlavním výrobním programem byla vlněná pletací příze prodávaná pod velmi žádanou značkou GUJA vlna.
Vybudoval novou turbínu a v roce 1938 zvýšil dům číslo 12 o jedno patro a vznikly tak jednopokojové byty pro 4 rodiny. Textilní výroba byla v Hamrech definitivně ukončena v roce 1954, strojní zařízení bylo převezeno do nově vybudovaného provozu tehdejšího závodu Vlněna v Dalečíně.

#

Snímek z roku 1955. V Hamrech pokračuje odlesňování záplavové oblasti a začíná likvidace bytového domu za továrnou- je již beze střechy.

#

#

Hasiči z Chudobína a Hamrů :

  • dolní snímek zprava:

Kozáček, Juřík, Dospěl Ant., Dobiáš, Kobza, Pražáková, Popelka, Kubita, Krištof Boh., Krištof Vítězslav, Vondrová Jos., Vondrová Milada, ???, Kubita.

#

S pokračující výstavbou přehradní hráze a potřebou zahájit zadržování vody na první retenci (hladinu do výše 432 m. n. m.) tlačila Stavební správa vedení stavby k převzetí staveniště Chudobín a k zahájení asanačních prací.
Při prováděné kontrole dne 31. 8. 1955 zjistili pracovníci Ingstavu, že v Chudobíně dosud bydlí v č. 9 rodina Hájkova, která ještě svážela obilí do stodoly, v domě č. 17 je paní Frant. Dospělová, a prohlašuje, že se nemíní vystěhovat. Na pravém břehu těsně u řečiště je dřevěný víkendový domek pana Josefa Peňáze, rovněž obydlený. V domě č. 21 bydlí pan Uhlíř, v domě č. 15 paní Anna Traplová a v domě č. 5 pan Just s manželkou. V domě č. 6 bydlí a hospodaří rodina Stejskalova.
V Hamrech v objektu Vlnapu bydlí dosud 2 rodiny – paní Kovářová a pan Vondra.

#

Vysídlení obyvatel obce Chudobín a osady Hamry bylo ukončeno 9. 9. 1955.

Staveniště bylo předáno k provádění asanačních prací, které ihned započaly.

#

Chudobín a rekreace.

Oblast Chudobína byla vyhledávaným místem turistů a bylo nazýváno „nejkrásnější krajinářskou perlou na Svratce“ (Kafka 1912). Rostoucí zájem turistů vedl k zřizování ubytovacích kapacit jak v hostinci, tak i v soukromých domech. Na stráni nad chudobínským splavem byla zbudována v roce 1946 chata Sokola Husovice, která byla hojně využívána k letní i zimní rekreaci.
Na přilehlém svahu se konaly lyžařské závody, v létě stanové tábory.

#

#

Svah vedle Sokolské chaty byl využíván v zimě k lyžování, v létě i bělení plátna.

Přesto, že stála chata nad zátopovou oblastí, z důvodu vzniku ochranného pásma,
došlo i na její bourání v roce 1993.

#

Významným rekreačním objektem byla ozdravovna Sušilovy koleje, nazývané „Hegrov“, později „Vírovka“, zbudovaným mezi světovými válkami. Stál asi v polovině cesty mezi Chudobínem a Dalečínem.

#

Foto z r. 1937.

Zařízení vybudované v tyrolském stavebním stylu sloužilo jako rekreační středisko vysokoškolské mládeže.
Po dobu výstavby přehrady bylo majetkem Ingstavu Brno, sloužilo pro ubytování pracovníků stavby.
V tu dobu došlo na přejmenování na „RS Vírovka“
Po dokončení, přešlo do majetku firmy Zetor Brno.
Součástí výstavby přehrady bylo vytvoření ochranné hráze před objektem, jeho oplocení a přeložka elektrického vedení.

#

#

#

Při vyšším stavu vody, bylo přehradní jezero v těsném sousedství RS Vírovka.

RS ZKL Brno – Líšeň bylo středisko velmi oblíbené a hojně navštěvované.

#

#

V roce 1991 bylo rekreační středisko zbouráno, protože se nacházelo v I. ochranném vodárenském pásmu (dle Kroniky obce Dalečín).

#

Tak vypadala obec Chudobín v letech 1930 – 35 ….

… a dnes po více jak 50. letech od zatopení obce.

#

Foto pořízeno při křtu knihy o zaniklé obci Chudobín dne 6. 5. 2006.

#

Novinová zpráva o zániku Chudobína.

#

Údolí u bývalého Chudobína dnes.

Pod bývalou Vírovkou.

#

Původní řečiště Svratky nad bývalým Chudobínem.

#

Při nízké hladině vody v jezeře, řeka v původním řečišti. Pohled údolím
směrem k bývalému Chudobínu.

#

Zde býval Chudobín.

#

#

V místě, kde byla vesnice Chudobín, je při snížené hladině vody v přehradě vidět pouze původní řečiště Svratky.
Ostatní prostory jsou už dnes zaneseny bahnem.

#

Vše zakryla voda Vírské přehrady…

#

Místo „U borovice“.

Vpravo v údolí byla osada Hamry. Vlevo údolí k Chudobínu, skála mezi stromy – zde je jeskyně „Padouška“.
Pod ní končila spodní část Chudobína.

Oprávnění autoři mohou obsah stránek upravovat.

Současnost

Aktuální stav

Hladina vody: 48.11 m (452.36 m n.m.)

Do přepadů chybí: 14.69 m

Objem vody: 28.76 mil. m3 (zaplněno 54 %)

Teplota na hrázi: -2.9°C

Platné k 18. 12. v 10:00.

PřehradaVír.cz  -  Spravuje Marek Klusák  -  Historickou část zpracoval Jaroslav Černý