Kamenolom Korouhvice

#

Pohled na místo, které bylo vybráno pro těžbu kamene používaného do betonové směsi pro výstavbu hráze přehrady.

Místo bylo nalezeno podle starých geologických map, ve kterých byla znázorněna pecka amfibolitu za obcí Korouhvice.

#

Počátek skrývky v nově otevřeném kamenolomu.

#

Začátek prací na skrývce lomu Korouhvice – rok 1948.

Pohled ze svahu budoucího kamenolomu do údolí Nyklovického potoka.

#

Nekvalitní kámen a zemina ze skrývky byly ukládány v údolí a použity na navážky budoucí komunikace.

Celkový pohled na odkrývanou skálu kamenolomu s kolejišti na dopravu skrývky.

Protější stráň s pozemky patří ke Korouhvici. Patrná cesta do Hlubokého a údolí k Polomi.

#

V údolí Nyklovického potoka vpravo – úložiště odtěženého materiálu.

Na protějším svahu – provizorní lom s drtírnou kamene a betonárkou.

Sloužila pro výrobu betonu na výstavbu vpustí /tunelů/ v Korouhvici pro potoky od Nyklovic a Polomi – pod navážkou pro budoucí silnici.

#

#

Kamenolom v Korouhvici – pohled na provedenou skrývku skály a portál štoly. Vlevo patrné střásací žlaby pro dopravu skrývky, která dále pokračovala.

Vzhledem k malé šířce ložiska, byla ražena vodorovná štola na kótě 470 m n.m. o profilu 250×320/250 cm.
Z té se zpravidla po 45 m razily šikmé sypáky profilu 250×250 cm a sklonu 55 – 60 o.

Sypáky se razily zdola nahoru na povrch, po proražení se odshora prováděl odstřel. Kámen padal trychtýřem do komory nad stropem štoly a odtud byl odebírán do přistavených vozů.

U kamenolomu a ve štole byla zajišťována doprava dieselovou lokomotivou (60 HP).

#

Portál štoly s drážkou

  • v dubnu 1949 bylo vyraženo 63 m štoly, koncem června již 173 m štoly a připravovaly se zkoušky plnění vozíků kamenem ze šachet.

Počátkem srpna 1949 byla délka štoly 200 m a pokračovala skrývka. Do konce roku 1950 se na skrývce lomu odtěžilo 4 500 m3 zeminy a kamene.

Štola byla dále prodlužována a v rámci zimních prací 1951 – 52 se budovala pátá šachta a sypák.
V letech 1952 – 55 činila denní potřeba kamene z lomu cca 1.300 m3.
V letech 1953 a 54 pracovalo ve třech směnách v lomu 65 pracovníků.

#

V roce 1954 byl odkrýván druhý kamenolom v Korouhvici, severněji od stávajícího.
Důvodem byly snižující se zásoby amfibolitu a zhoršující se kvalita kamene v prvním lomu
Skrývka byla prováděna tzv. hydromonitoringem.

#

Tlakovou vodou byla odplavována zemina nad skalou. Lom byl v údolí za stávajícím lomem. Skrývka byla ukončena koncem července 1954.

V lomu se těžila orthorula, která byla v množství asi 15 % přidávána k rule amfibolitické.

#

Budování komunikace Korouhvice - hráz přehrady.

Souběžně s přípravou na otevření kamenolomu byly budovány kanály v Korouhvici pro potoky od Nyklovic a Polomi. Na snímku vybetonovaný tunel pro potok od Polomi.

Za ním čp. 2 Kadlecovo – stavení se stodolou, které bylo zbouráno, aby ustoupilo budovánému náspu pro silnici Vír – Hluboké.

#

Výstavba provizorní komunikace z Korouhvice k budované hrázi přehrady Vír.
Sloužila k dopravě kamene z lomu k drtírně a betonárce u hráze (stala se základem současné silnice od hráze přehrady do Korouhvice).

Na snímku odtěžování svahu tzv. anglickým způsobem v místě zvaném „Orlík“.
Snímek z poloviny roku 1949.

#

Část již zbudované komunikace pod Chlumem.

#

K dopravě materiálu při budování komunikace se využívaly úzkorozchodné diesel lokomotivy a výklopné vozíky.

#

#

Místo u potoku od Chlumu.

Svahy bylo nutné zpevnit tarasy z lomového kamene.

#

Vyrovnání a úprava cesty drceným lomovým kamenem.

#

Dvě parní lokomotivy (200 HP) pak zajišťovaly přepravu vlaků s kamenem z lomu v Korouhvici k drtírnám kamene na staveništi po trati s rozchodem 900 mm, vzdálenost cca 2 km.

Průměrná rychlost vlaků byla cca 15 km/hod.

Vozy byly dřevěné, jednostranně výklopné o obsahu 4 m3 kamene.

#

Práce v kamenolomu byly ukončeny závěrem roku 1955.

V měsíci březnu 1956 probíhaly práce na zasypání sypáků, zrušení štoly a oplocení kamenolomu.

Tyto práce, včetně demontáže staveništního zařízení, byly ukončeny do konce měsíce března 1956.

V pořadí třetí kamenolom byl otvírán pro potřeby výstavby pravobřežní silnice Vír – Dalečín v červenci 1956 v prostoru Kobylí skály.

#

Kamenolom po 50. letech

Místo kde byla původní skála, kde býval portál štoly.

#

Úsek bývalé štoly.

#

#

#

Prostory bývalého kamenolomu, dnes zarostlé náletovýmí dřevinami.
V pozadí je patrný zbytek bývalé štoly – asi 10 m.

#

#

Štola je zavalená, nepřístupná.

Po ukončení težby kamena byla štola zbavená všech dřevěných a kovových výstuh, byla z bezpečnostních důvodů odstřelem zavalena.
Šachty byly zaváženy – i odpadem.

#

Na katastrální mapě je místo, kde byly lomy vyznačené.

#

Dnešní pohled do údolí Korouhvice – pouze snížený porost připomíná místo bývalého
kamenolomu .

#

Zde byl druhý Korouhvický kamenolom.

#

Stav po více jak 55. letech. Příroda se zásahy člověka srovnává.

Oprávnění autoři mohou obsah stránek upravovat.

Současnost

Aktuální stav

Hladina vody: 45.82 m (450.07 m n.m.)

Do přepadů chybí: 16.98 m

Objem vody: 25.93 mil. m3 (zaplněno 49 %)

Teplota na hrázi: 15.9°C

Platné k 19. 10. v 17:00.

PřehradaVír.cz  -  Spravuje Marek Klusák  -  Historickou část zpracoval Jaroslav Černý