Výstavba přehrady od roku 1947 do roku 1952

#

Zahájení přípravných prací na stavbě VÍR I.

Údolí Svratky nad Vírem s cestou do Chlumu, Korouhvice a Chudobína. Začínají přípravné práce pro stabu přehrady Vír I.

Zástupci Zemského národního výbor (ZNV) v Brně předali stavebním firmám Konstruktiva a Lozovský základní výškové body stavby (26. 5. 1948). To byl oficielní začátek prací na staveništi přehradní hráze.

Bylo zaměřeno území pro postavení přehrady v profilech po 5, případně 10 m (patrné na snímku), osazeny pevné nivelační fixy na obou březích a svazích, které budou sloužit pro stavbu a další zaměřovací práce. Na třech vrtech do hloubky 10 m proběhly tlakové zkoušky.
Snímek z dubna 1948

#

Probíhá odlesňování svahů pro budoucí hráz – levobřežní svah. Dřevo je využito pro potřeby stavby a zpracováno na vlastní pile.

Ke konci června 1948 bylo na staveništi 85 dělníků.

#

#

#

Souběžně je prováděna skrývka na obou svazích. Zemina je dopravována žlaby do vozíků úzkorozchodné drážky a ukládána na skládku v údolí, v budoucí záplavové oblasti.

#

Spolu se skrývkou se budují provizorní kolejiště a zařízení staveniště, pokračuje odlesňování svahů.

#

Probíhá skrývka i v budoucí stavební jímce s minimální mechanizací a množstvím ruční práce. Těžení se provádí klíny, sochory a šramačkami.

Bagr byl uveden do provozu až 3. 12. 1948.

#

#

Hloubená pravobřežní stavební jímka je pomocí ocelových štětovnic a hrází z vytěženého materiálu oddělená od řečiště Svratky.

#

Stavební jáma je hloubena pro základy prvních bloků hráze A, A´,B, B´ a C.

Rovněž byly vylamovány základy pro budoucí hydroelektrárnu.

#

#

Při hloubení jímky se po odtěžení zeminy pomocí sbíječek, částečně vrtaček a odstřelů, odstranily nesoudržné skalní vrstvy.

Pracuje se na tři směny – 120 dělníků (květen 1950) – výkon až 350 m3 výlomu za den.
Snímek z května 1949.

V polovině roku 1949 byl na stavbě 650 dělníků.

#

Pohled na místo bývalého vírského splavu a stavidla u náhonu pro továrnu Rotter, vpravo původní cesta, která nadále sloužila k běžnému provozu.

#

Voda z řeky Svratky byla odvedena pod splavem do nového řečiště.
Práce v základové jímce pokračují.

#

#

Odstraňování kamene po odstřelu a nakládání do vozíků drážky – vše ručně!

#

Ruční začištění dna základové jímky, odstraňovaní veškerých uvolněných kamenů.

Současně musela být jímána a odčerpávána vyvěrající voda. K tomu byly hloubeny studně, ze kterých se voda odčerpávala.

#

#

Před ukládáním betonu se provádělo tzv. torketování – nástřik skály směsí cementu a jemného písku pod tlakem pomocí torketovacího stroje – vrstva cca 2 cm.
Kopie obrázku ze stavebního deníku ze dne 16.10.1949.

#

První beton do základů přehradní zdi byl položen 27. 9. 1949 v 9,35 hod. na výpustném bloku A.

Celkový pohled na staveniště ze září 1950

  • v pravobřežní stavební jímce se betonují přehradní bloky A a A´ s výpustným potrubím (vpravo, potrubí vodorovné) a tzv. elektrárenské B a B´( vlevo, lomené).

Přehradní beton je dodáván od „provizorní „ betonárny drážkou, která je vedena přes přemostění cesty a řečiště.

Dál pokračují práce na odtěžování obou svahů a skládkování v údolí.

Postaveny 2 ks Wolfových jeřábů o nosnosti 2 tuny – byly využívány k dopravě betonu od 31. 5. 1950.

K 30. 6. 1950 bylo na stavbě 741 dělníků.

#

Detailní záběr budovaných bloků.

Potrubí dodaly Vítkovické železárny (VŽ) Ostrava a pracovníci VŽ provedli montáže, včetně tlakových zkoušek.

Dva ks potrubí elektrárenského (zahnutá) v blocích B a B´jsou již uložena (Ø 2 000 mm) a částečně zabetonována.

Před nimi vylámaná ve skále jímka pro hydroelektrárnu – výlomové práce dokončeny v září 1950.

Vpravo dva kusy výpustného potrubí (vodorovné), rovněž smontovány a uloženy.

V pravém horním rohu je vidět budování betonových válcových sil pro novou drtírnu kamene.

#

Montáž a uložení výpustného potrubí ( Ø1 800 mm) do bloku A´.Otvor s přírubou slouží pro napojení odvzdušňovacího potrubí (Ø500 mm).

#

Další fáze betonáže bloku A nad výpustným potrubím.

Viditelné odvzdušňovací potrubí (Ø 500 mm) napojené kolmo na výpustné potrubí, bude vyvedeno hrází nad max. výšku hladiny.

Vpravo mostní konstrukce pro vozovku nad blokem „0“.

#

#

První použití kabelového jeřábu k betonáži.

V 21. listopadu 1950 byla dokončena montáž kabelového jeřábu o rozpětí 456 m a bylo provedeno předběžné převzetí.

Jednalo se o staré strojní zařízení, jehož opravu provedli pracovníci firmy Transporta Chrudim.
Pro závady (prasklé tažné lano a další) nemohl být uveden do provozu.

Oba snímky jsou z pozdějšího období.

Poprve byl kabelový jeřáb využit při betonáži s koši na beton, (které navrhli a ve vlastních dílnách vyrobili pracovníci stavby) 5. října 1951.

#

#

Pokračuje budování bloků elektrárenských a výpustných. Kolejiště drážky pro dopravu betonu je rozšířeno a na zvýšených pilířích dovedeno až do prostoru stavby.

V pozadí stavební dvůr, kde byla pila, sklad řeziva, dílny údržby strojní a elektro, laboratoře.
Foto z první poloviny roku 1951 – k 30. 6. bylo na staveništi 640 dělníků.

Počátkem srpna 1951 pracovníci ČKD Blansko dokončili práce na výpustném potrubí a Johnsonech (uzávěry), včetně zkoušek těsnosti.

Vpravo nahoře zařízení nové drtírny se sily na drcené frakce, buduje se konstrukce pro betonárnu a sila na cement a písek

#

Pilíře mostovky pro dvoukolejnou drážku v sousedství bloku 0.

#

Vozíky s koši na 5 tun betonové směsi pro přepravu od betonárny pod kabelový jeřáb na staveništi hráze.

#

Pohled ze zátopové oblasti na staveniště elektrárenských bloků (vpravo) a výpustných bloků.

Vpravo byly již založeny bloky C , D (stojí na něm jeřáb) a E (poslední vpravo).

Kolejiště pro dopravu betonu pod jeřáby od betonárny.

Vlevo patrný trigonometrický bod (věžička) pro zaměřování stavby hráze, dále zařízení staveniště se skladem řeziva.

#

Problémy se svorovým pásmem v podloží stavby hráze.

Závažným problémem pro celou stavbu přehradní hráze bylo svorové pásmo (kámen s menší pevností),které se táhlo pod bloky B´,B, A´,A,0,1– 8.

Po opakovaných jednáních zaměřených na řešení problémů, bylo přistoupeno
na odtěžení tohoto pásma do větší hloubky a po zachycení a svedení pramenů
bylo zabetonováno tzv. plombami a dodatečně zpevněno injektážemi.

V pravo jsou patrné 3 šahty, kde se po zabetonování prováděla porovnávací měření sedání základů (svor – rula).

#

Snímky ze stavebního deníku zachycují svorové pásmo…

#

… a práce ve svorovém pásmu.

S tímto problémem se potýkalo vedení stavby a nadřízené orgány prakticky do konce výstavby přehrady.

#

#

#

Zahájení betonáže levobřežních bloků.

Zahájením betonáže bloků 7 a 8 na levém břehu si vedení stavby vytvářelo podmínky pro lepší organizaci práce v následujícím roce.

Výlom základů byl ukončen v září 1951, betonáž zahájena v říjnu 1951.

#

#

Rozestavěné bloky 4,5 a 6 – nižší , a bloky 7,8, a 9 vpravo.V pozadí drtírny a betonárny.

Stav v polovině roku 1952.
Na staveništi bylo k 30. 6. 1952 680 dělníků.

#

Bez náročmé a přesné práce tesařů se stavba přehrady neobešla.

Na snímku tesařská četa při přípavě bednění – prostřední z tesařů je pan Pavel Štyndl z Víru (dále Zdeněk Krejčí a Ladislav Sperlinger – bez záruky).

V pozadí hrubá stavba hydroelektrárny.

#

Snímky ukazují připravená bednění. Jednotlivé bloky jsou od sebe odděleny a jsou betonovány postupně, po tzv. bločcích, 50 cm vysokých.

O betonování jednotlivých bločků vedli technici na stavbě přesnou evidenci ve stavebních denících.

Beton je již dodáván i z nové betonárny – od 21. 8. 1952.

#

Levobřežní část hráze. Je vidět vláček, který přiváží betonovou směs (na mostě nad přepadovým blokem 0) a koš s betonem zavěšený na jeřábu.

Dole vpravo, bednění pro základovou šachtu v hrázi.

#

Následuje těžká práce betonářů, kteří pracují ve dvou i třech směnách – na snímku vysypání dopravního koše. V pozadí stavební dvůr s „ provizorní“ betonárnou.

Na snímku parta mistra Františka Tomáška z Rodkova, s lopatou Štěpán Dostál z Rovečného, vlevo u koše pan Dočekal z Nyklovic.

#

Patrná místa po vibrování betonu vibrátory (45 kg) V – Dur.

#

Betonová směs byla ručně rozprostřena po ploše bločku …

#

… a pomocí vibrátorů udusána.

V zimním období,při mrazech, bylo nutné bločky před betonováním ohřívat
a po zabetonování zakrývat, bedněním chránit před promrznutím.
V létě pak chránit proti rychlému odpařování vody kropením.

#

Znovu práce na základové skále.
Vlevo v betonovém bloku otvor základové štoly, která prochází celou hrází.

#

V září 1952 řešilo vedení stavby způsob betonáže s využitím kabelového jeřábu a jeřábů Wolf současně, pro lepší využití kapacity betonárny.

Stavba hráze v průběhu roku 1952.
Vlevo budova budoucí hydroelektrárny , bloky A, A´.Uprostřed blok 1, vpravo bloky 3 – 6 v různých stupních rozestavěnosti.

#

Výstavba probíhala v denní i noční době.

V popředí silueta budovaného mostu a jezu pod hrází přehrady, jeřáb Wolf

#

Pohled na staveniště ze zátopové oblasti a řečiště Svratky.

#

V letech 1952 a 1953 působila na staveništi přehrady tzv. kulturní brigáda malířů z brněnské pobočky Svazu výtvarných umělců (akademičtí malíři Dvořáček, Bruckner, Kostrhon a Štolfa), která měla umělecky dokumentovat postup výstavby. Maloval zde své obrazy i Alois Lukášek z Nedvědice.

Na snímku perokresba akademického malíře Vojtěcha Štolfy.

#

Snímky z let 1952 a 1953.

Vlevo nahoře železobetonová konstrukce pro pravobřežní dráhu kabelového jeřábu.

Na levobřežních blocích jeřábové dráha – kolejiště pro jeřáb Wolf.

V údolí za hrází stavební dvůr a nově budovaná silnice Vír – hráz přehrady.

Oprávnění autoři mohou obsah stránek upravovat.

Současnost

Aktuální stav

Hladina vody: 48.11 m (452.36 m n.m.)

Do přepadů chybí: 14.69 m

Objem vody: 28.76 mil. m3 (zaplněno 54 %)

Teplota na hrázi: -2.9°C

Platné k 18. 12. v 10:00.

PřehradaVír.cz  -  Spravuje Marek Klusák  -  Historickou část zpracoval Jaroslav Černý