Výstavba přehrady od roku 1953 do roku 1958
Stavba úspěšně pokračuje!
V polovině roku 1953 pracovalo na stavbě 980 dělníků.
Pohled na staveniště z návodní strany. Po celou dobu cesta mezi bloky sloužila běžnému provozu, i pro obyvatele z Korouhvice a Chlumu při cestě do Víru.
Pod mostem na blok 0 bylo převedeno řečiště Svratky ( od 12.12. 1951).
Na všech snímcích je patrný postup stavby, betonování bloků po jednotlivých bločcích tak, aby byla dodržena doba pro zrání betonu, zajištěna potřebná pevnost a nepropustnost.
Na protějším levobřežním svahu je zbudována přístupová drážka pro dopravu betonu od nové betonárny – kóta 437, 00 m.
Konstrukce konečné stanice lanové dráhy před sily.
V pozadí ve skalním výlomu stanoviště pravobřežního stožáru kabelového jeřábu.
Při noční směně 28. –29. 10. 1953 zachytil koš s betonem přenášený kabelovým jeřábem výložník (rameno) jeřábu Wolf, který ukládal beton na boku 1.
Po kolizi se rameno poškodilo a zřítilo.
Na snímkcích jeřáb Wolf s poškozeným ramene a parta pracovníků údržbářů,provadějící opravu.
Mistrem opravářské čety byl pan Esterka (v brygadýrce), vlevo od něj Josef Šenkýř z Věstínka.
Jeřábová dráha pro jeřáby Wolf v nejvyšším bodě hráze, blok 0 je přemostěn.
Vlevo vedle jeřábu jsou dva vlaky s koši, kterými se dopravovala betonová
směs pod jeřáby od betonárny.
Druhá kolej pro vlaky je vedena pod jeřábem na přemostění a k druhému jeřábu Wolf na pravobřežní bloky hráze.
Ke spodnímu jeřábu Wolf byl beton dopravován po mostě nad blokem 0 od „provizorní“ betonárny.
Staveniště zásobní nádrže pod hrází.
Zásobní nádrží dosud vede provizorní komunikace z Víru do Korouhvice a Chlumu. Prochází nad blokem 0.
Na hrázi je vidět přemostění bloku 0, po kterém byla vedeno kolejiště pro jeřáby Wolf.
Pracovník v poředí vedle mostu nad jezem je pan Josef Ťupa z Rovného u Nového Města n. M., který pracoval ve strojních dílnách.
Staveniště hráze z poloviny roku 1953.
V popředí pan Karel Sliž. Jako pracovník Ingstavu byl na stavbě v letech 1950 – 59, z počátku jako technik, úsekový stavbyvedoucí hráze.
V roce 1956 byl jmenován vedoucím výroby stavební správy Vír. Mj. zajišťoval dokončemí výstavby a zpracování předávací dokumentace stavby.
Od dubna 1953 dochází k přemísťování zařízení stavebního dvora mimo záplavovou oblast, částečně na druhou stranu hráze a do vyšších míst.
Výstavba jezu pod zásobní nádrží a mostu pro silnici Vír – přehradní hráz.
Vlevo komunikace k hydroelektrárně, která byla zpevněna penetrací v říjnu
1954.
Blok 0 je částečně zabetonován (zvýšen). Od 5. 6. 1953 voda z řeky Svratky přechází přes výpustné potrubí.
Nad hrází jsou patrná lana kabelového jeřábu (dole) a lana, na nichž byla zavěšena osvětlovací tělesa se žárovkami o výkonu 1.000 W (výměna poškozených žárovek byla prováděna z tzv. kočky kabelového jeřábu).
Před levobřežními bloky hráze pokračují práce na zabezpečení bloků.
Do vyvrtaných otvorů ( hloubka 25 – 30 m) jsou vkládána ocelová lana,
která jsou předpínána tahem až 400 tun a vytváří kotvení bloků.
Byla zlikvidována mostní konstrukce pro drážku nad blokem 0 a tím definitivně ukončen průchod hrází.
Doprava do Korouhvice a Chlumu pouze upravenou cestou od Věstína.
Betonuje se přepadový blok 0, ale i nadále jistil staveniště hráze jako přepad, v případě přívalových vod.
Pohled na hráz z návodní strany. Na blocích výpustných a elektrárenských se budují železobetonové vtokové objekty.
Řeka převedena přes výpustné potrubí.
Voda řeky Svratky prochází výpustným potrubím.
Zátopová oblast byla vyklizena a od 15.11. 1953, kdy byly uzavřeny uzávěry výpustného potrubí – Johnsony, bylo zahájeno nadržování vody v nádrži na první retenci (hladina do 432 m.n.m.).
27.3.1954 bylo uvedo do zkušebního provozu první turbosoustrojí elektrárny Vír I.
Nadržování muselo však byt přerušeno a hladina snížena, z důvodu, že se nepodařilo správně osadit hradidlovou tabuli na bloku A´.
Mostní konstrukce pro úzkorozchodnou drážku pro dopravu betonu od nové betonárny na hráz pod jeřáby
- kóta 437 m.
Jedna z part tesařů, kteří takováto díla mistrovsky realizovali a podíleli se na budování přehrady.
Počátky zadržování vody v přehradě a zaplavování údolí Svratky.
Mj. je vidět tzv. „kočka“ kabelovího jeřábu, která pojížděla po lanech (o Ø 32 mm).
Kladka na lanech pod ní a řetězy, složily k upevnění přepravních košů na beton,případně dalších materiálů.
Zařízení staveniště na návodní straně hráze (mezi hrází a betonárnou). Kolejiště, baráky pro mistry a další pracovníky stavby.
Staveniště budovy pro budoucí správu přehrady.
Správní budova byla dokončena a předána v září 1954.
V popředí věž kabelového jeřábu s řídícím stanovištěm obsluhy.
V pozadí vozíky lanovky.
Stanoviště protější pravobřežní věže a dráha kabelového jeřábu.
Vpravo věž pevného kabelového jeřábu Böhm.
Dráha jeřábu Wolf na blocích hráze na kótě 437,00 m.
Napravo od vrcholu jeřábu je patrná konstrukce posledního stožáru lanovky. Vlevo jsou vidět zabetonované bločky hráze.
Foto z 2. pol. roku 1954
Na stavbě pracovalo 720 dělníků v pololetí roku 1954.
Aby bylo možné hradící tabuli uvolnit (ani práce potípěčů nebyla úspěšná), bylo přistoupeno k úplnému vypuštění nadržené vody. Práce na opravě vedení hradící tabule na bloku A byly definitivně ukončeny 24. 12. 1955.
Je to asi jeden z posledních snímků hráze z pohledu zátopové oblasti.
Snímek z 2 pol. roku 1955.
Opakovaně musela být snižována hladina jezera a to na kótu 414,00 m.n.m.(pod úroveň vtoků) z důvodu zjištěné závady – prasklé vtokové elektrárenské potrubí na bloku B´ – závada zjištěna 22.11.1954.
Vypouštění probíhalo do 18. 1. 1955.
Opravu – vyměnu potrubí prováděli pracovníci ČKD Blansko – ukončena 11. 5. 1955.
V té době již provozoval elektrárnu Energotrust Brno, kterému byla stavebníkem hydroelektrárna předána 21. 10. 1954.
Voda vypouštěna výpustným potrubí – max. 56 m3/sec. z jedné výpustě.
Upomínková pohlednice stavby – přelom roku 1954 – 55.
Zima na stavbě – práce na betonážích pro mrazy přerušeny a pracovníci přesunuti na provádění zemních prací,např. výlomové práce na pravém předmostí, pravobřežní silnice Vír – Dalečín, regulaci řeky pod zásobní nádrží, opravy strojních zařízení betonárny, dopravní prostředky apod.
??? /Jméno pracovníka neznámé/
Výstavba silnice Vír – hráz přehrady.
Předcházely tomu zemní práce, výstavba 16 m vysoké opěrné zdi v zatáčce , která byla dokončena v únoru 1952.
Snímek z roku 1955, kdy se připravovala vozovka na penetraci .
Skupina pracovníků na dokončování cesty Vír – hráz.
V pravo parní vál, který byl přemístěn ze silnice Hluboké- Korouhvice do Víru počátkem června 1955.
V polovně roku 1955 pracovalo na stavbě 460 dělníků.
Závěrečné fáze výstavby hráze:
- v pravobřežní části jsou již dokončeny pilíře pod mostovku,
- v levobřežní části zbávají dobetonovat poslední krajní bloky 11 a 12.
Foto z 2.pololetí 1955
Pohled na střední část hráze, práce na pilířích mostovky na přepadových blocích 0 – 4.
Věž pevného kabelového jeřábu Böhm sloužila k dopravě materiálu při betonáži nejvyšší části hráze.
Ukončením betonáže pilířů mostovky na přepadových blocích byla dokončena dne 3. 1. 1956 betonáž přehradní zdi.
Tím ukončila činnost betonárna a byla zahájena konečná demontáž strojní i stavební části.
Od původního plánu vybetonovat nosníky mostovky přímo na hrázi se ustoupilo.
Mostovka byla tvořena z prefabrikovaných nosníků, které zhotovila firma Montostav v Liticích nad Orlicí. Nosníky byly ukládány pomocí kabelového jeřábu.
Kabelový jeřáb byl demontován v srpnu – listopadu 1956 pracovníky n.p. Tramontáže Chrudim.
4. 7. 1956 byla dokončena betonáž mostovky, pokračovaly práce prováděním izolací a připravuje se bednění pro zábradlí.
Snímek je z počátku roku 1956.
Budování levobřežního předmostí a posledního bloku hráze.
V polovině února 1956 byly ukončeny práce na vystěhování všech zařízení, která byla pod kótou 450,00 m. n. m. Tím bylo staveniště připraveno na druhou retenci.
Počátkem března 1956 již hladina dosahovala kóty 453,00 m.
Přehradní hráz před dokončením.
Buduje se levé a pravé předmostí, zábradlí a chodníky na koruně hráze, kotvení bloků 5 – 8, dokončují se práce na likvidaci zařízení staveniště, provádí se regulace řečiště pod jezem, buduje se silnic e Vír – Dalečín včetně mostu u Dalečína ( v únoru 1957 uvedena do provozu drtírna kamene v Kobylí skále) a silnice hráz – Korouhvice.
Zpevnění bloků 5 – 8 ve svorovém pásmu.
Poruchové svorové pásmo a šikmé uložení vrstev kamene pod bloky číslo 5 – 8 vyvolalo řadu problémů,které musely být v průběhu stavby řešeny.
Na řešení se podíleli přední odborníci, kteří rozhodli o zpevnění bloků pomocí předpjatých lanových kotev umístěných do vrtů (kabely předepnuty tahem 400 tun). Zakončeny byly rozpěrným klínem mezi bloky a rozpěrnými deskami.
Schéma klínového rozpěrného zařízení podle návrhu prof. Dr. Ing. Wünsche,které bylo realizováno pro zpevnění přehradních bloků 5 – 8.
Systém kotvících bloků s rozpěrnými klíny před levobřežními bloky.
Poznámka:
Provedená opatření ke zpevnění bloků 5 – 8 (spočívalo ve vybudování železobetonových rozpínacích desek a soustavy rozpínacích klínů aktivovaných pomocí zemních kotev), toto originální řešení, se ukázalo jako nespolehlivé.
Byla přijata opatření ve snížení maximální hladiny a přijat zvláštní manipulační řád.
Po diskusích předních specialistů o možnostech a způsobech zajištění hráze byla doporučena varianta vybudování přitěžovacích betonových bloků v místě rozpěrných desek spolu se zpevněním podloží. Prováděly se doplňující geologické průzkumné práce.
Stavební práce byly zahájeny ve 2. pololetí 1991 odkrytím rozpěrných desek, průzkumnými vrty a injektážemi podloží.
Pro stanovení konečného rozhodnutí o postupu prací byl přizván Prof. Dr. Ing. Wittke z SRN.
Mimo zpevnění přehradních bloků 5 – 8 betonáží nad opěrnými deskami, byl doplněn systém měřících vrtů a doplněna příslušná měřící zařízení. Byl zaveden nový systém měření chování hráze.
Účinnost přijatých opatření byla postupně prověřována zvyšováním hladiny v přehradě v letech 1993 –94 a současným prováděním potřebných měření.
V roce 1995 provedená měření při max. stavu hladiny potvrdila bezpečnost celého vodního díla.
Spolu s provedenou opravou spodních výpustí a elektroinstalace na celé přehradě – práce byly dokončeny v roce 1997 – činily celkové náklady přes 50 mil. Kč.
Pohled na levobřežní svah po provedených zpevňovacích pracech.
Celkový záběr …
… a v detailu.
Jeden z fixních měřících bodů pro zaměřování hráze přehrady v levé části koruny hráze.
Dokončovací práce.
Budování zábradlí na levobřežním předmostí.
Práce pokračují na zábradlí na koruně hráze.
Koncem měsíce května proběhly zatěžkávací zkoušky mostovky hráze (dvě pásová vozidla o celkové váze 62 tun) a mostu pod zásobní nádrží s příznivým posudkem na kvalitu mostních konstrukcí.
Prvně byla přehrada naplněna na maximální výšku hladiny a voda šla přepady
v červenci 1960.
Schematický nákres přehradní hráze VÍR I.
Hráz je členěna do 26 bloků( A – K,,0 – 12) s kruhově zakřiveným půdorysem o poloměru 307,7 m.
Bloky označené A, A´jsou se spodními výpusťmi,v blocích B a B´jsou elektrárenská potrubí, v bloku C je potrubí pro odběr vody pro úpravnu vody pod hrází. Je zde i výtah.
Bloky 0 – 4 jsou tzv. přelivné a slouží k převádění velkých vod s max. kapacitou 200 m3/sec.
Celková šířka bloků je 15 m, pouze bloky A,A´, B a B´jsou 9 m široké.
Vysvětlivky:
P –šedě zakreslený pruh – poruchová svorová zóna v geolog. podloží hráze.
VE- vodní elektrárna, SV – výpustné potrubí, V – vývařiště pod přepad. bloky 0 – 4, ZN – zásobní nádrž pro řeku Svratku a továrnu Rotter. Bloky 5 – 8 čárkovaně označeny zemní kotvy pro zpevnění bloků.
Na hotové hrázi označení jednotlivých stavebních bloků.
Betonový sloup (vedle silnice pod skálou), byl tzv. pevným fixem pro geometrické zaměřování stavby hráze.
Je středem oblouku hráze o poloměru 305, 70 m.